Píseň o jablku

Svět pulzuje, celý vesmír pulzuje, nic není v klidu, klid je jen iluze. Vše je v pohybu, od nejmenších částic, snad strun, až po hvězdy, galaxie, vesmír, možná vesmíry...

Pohyb je často, ne vždy, známkou života, života, o kterém my tak mluvíme, pohyb nemusí znamenat život a život nemusí znamenat (okem viditelný) pohyb. Život je kořenem všech biologických taxonomických stromů.

Život je minutou života vesmíru, lidé jsou úrodnou sekundou, ruce deroucí se ven z Gaiy dál a dál, vstříc dálce a potažmo smrti. Posvátná seppuku dalším generacím mikrosekund. Budou pozřívat naše ovoce poznání, utržené dál, než kdy kdo mohl do té doby být, a tak to půjde až do skonání lidských věků. V moment skonání snad budeme nejmoudřejší... a také mrtví. Poslední jablíčko ochutná zase jen vesmír.